Revolučních metody učení se jazyka nebo prozrazování tajných způsobů učení se slovíček mě rozesmívají. Nic tajného a revolučního v nich není.
Všechny ty nové techniky jsou veřejně dlouho známé, dostupné a ověřené.
Nebudu tu vše-znale kázat o tom, jak se učit slovíčka.
Představím vám několik různých možností, jak se slovíčka opravdu naučit.
Až budou slovíčka v tabletkách nebo jako chip, tak vám dám vědět také.
Zde je základní výčet a podrobnosti k některým metodám:
Používejte je
Příliš prosté?
Moji studenti mají doporučeno mít po ruce tahák, s max 10 položkami, které se chtějí naučit.
Takový nákupní seznam.
Je to pro ně berlička. Když mluvíme a mluvíme, nejspíš si v té rychlosti a se vším tím, na co musí myslet, nevzpomene na to nové cool slovíčko – ještě jej pořádně neumí.
Tahák slouží jako rychlá připomínka. Když i já vím, co na seznamu je, zavádím řeč tam, kde je možné je použít a nebo je použiji já sama. Podobně to lze mimochodem udělat i s gramatikou.
Z toho tedy vyplývá, učit se také to, co mám šanci použít.
Nejste-li zahradník či vlastník, slovíčko živý plot asi do hlavy moc nepůjde. Ale možná ano, znáte-li i slovíčko ježek. 🙂
Word groups / mind maps
Což mě přivádí k myšlence myšlenkových map. Takových map můžete mít nespočet.
Uprostřed bude Kitchen a kolem se nám to začne větvit, tak jak se nám slovíčka a spojení budou asociovat. Buďte kreativní, tvořte mapy se svými dětmi.
Na tomto revolučním nápadu už běží v ČR slušný business. Chcete-li mapy rychle bez vlastního nápadu, proč ne.
Křivka zapomínání
Nezapomínejme na křivku zapomínání, ta nás ovlivňuje v čemkoliv, co si máme pamatovat. Až na výjimky je tedy potřeba položky k zapamatování systematicky oživovat.
Buď můžeme zvolit obálkovou/krabičkovou metodu, kdy takticky přesouváme položky z jedné hromádky na druhou, přičemž každou hromádku kontrolujeme v delších intervalech.
(Chcete-li vědět o této metodě víc, napište mi).
Nebo nám v tom mohou pomoci různé aplikace typu Anki. Anki má tu výhodu, že si karty můžeme připravit na PC. (Pro iPhone je potřeba zapátrat po neplacené alternativě.)
Což mě přivádí k další revoluční metodě.
Z češtiny!
Určitě to znáte. To slovíčko víte a nemůžete si vzpomenout, pak vám ho lektor/slovník řekne a vy si řeknete ‚ježiš no jo! vždyť to znám, jak to, že jsem si nevzpomněla?‘.
Jednak proto, že jste ho zatím sami nejspíš moc neměli příležitost použít a pokud už se slovíčka ‚drtíte‘, tak možná právě z angličtiny do češtiny.
Jenže, když pak chcete něco říct, odkud v hlavě překládáte? No z češtiny…
(Vycházím z toho, že v angličtině zatím nepřemýšlíte tak, jak vám každý radí… a překládáte si v hlavě pěkněz češtiny…)
Ne izolovaně
Ať už máte jakoukoliv formu seznamu, miřte spíš na věty či krátká spojení.
Ano, toto je další revoluční metoda 21. století učení se slovíček – představte si – Heuréka, ve větách!
(Mimochodem anglicky je to eureka, výslovnost /juˈriːkə/ (jurýka))
Perfektní je, zapsat si větu ve které jste slovíčko našli (za předpokladu, že zbytku věty rozumíte).
Věta má být krátká, trefná a pro vás použitelná.
Pokud jste pokročilejší student, není od věci se podívat jaké významy slovíčko ještě má a případně si zapsat i věty k dalším významům.
Je-li tam konkrétní předložka nebo kolokace, sem s ní!
Paměti také pomáhá, ví-li odkud to slovíčko má znát.
Do začátku tedy není škodu mít seznam například 2. díl Přátelé; Alicia Keys – book apod.
Nahlas!
Chcete si prokázat službu?
Říkejte si ty věty nahlas, vžijte se do situace mluvčího, přidejte emoce, změňte trochu obsah věty.
Na místo I want that delicious chocolate cake. můžeme mít I want that delicious piece of carp.
Neváhejte rovnou říct zápor, minulý čas, jinou osobu apod.
Čím více legrace, emocí a svého ‚já‘ do toho vložíte, tím spíš si slovíčko najde správný šuplík.
A snažte se je brzy říkat z hlavy.
Lepíky
Jste spíš na papír? Tak jednak kartičky můžete mít i papírové, jen je s tím asi víc práce, ale neváhejte použít taky lepíky. Co třeba věta ‚What are you so worked up about?‘ na pracovním monitoru, na kterou týden koukám a občas si ji zašeptám případně štěknu na kolegu.
Než lepík sundáte, zkuste si taky větu říct z paměti. Zkuste si ji vybavit i v jiném prostředí než v kanceláři.
Parťák
Máte v práci parťáka co se taky učí?
Využijte toho, zkoušejte se, určitě najdete spoustu variant jak se u toho i pobavit.
Můžete mít společnou otázku a občas se s ní překvapit, pravidlem bude vždy vymyslet novou odpověď.
To po čase může být docela výzva.
Nemáte v práci parťáka? Zkuste někoho ukecat. 🙂
Gold List
Zajímavá metoda často zmiňovaná polygloty (lidé, co mluví několika jazyky).
Jedná se o sešit kam systematicky každý den zapisujeme slovíčka (věty) a vracíme se k nim až po 14 dnech.
Vyžaduje ovšem disciplínu a lásku k jazyku :-).
Podobná slova
Existuje metoda, která má podle mého názoru svá omezení.
Určitě má i jméno, ale propadlo mou křivkou zapomínání.
Tato metoda radí učit se slovíčka na základě podobnosti.
Jako jeden z příkladů si vybavuji god – bůh + Karel Gott – božský Karel.
Tuto metodu se studenty používám spíš na slovíčka co se rády pletou a nejspíš trochu jinak.
Například: tomorrow – yesterday a Tuesday – Thursday
tomoRRow – zítRa / yEsterday – včEra
TUEsday – Úterý / ThuRsday – čtvRtek
2sday (2. den v týdnu)
Duolingo a podobné
Duolingo již mnohokrát změnilo svou podobu, někomu nevyhovuje a někdo si ho nemůže vynachválit. Aplikace tohoto typu mají tu výhodu, že vám slovíčka systematicky připomínají.
Proč nezkusit ty, které jsou zdarma?
I kdyby vás měla po 14 dnech přestat bavit, tak jste se 14 dní učili. 👍
Deníček, shrnutí
Pište si deníček nebo si večer povězte jaký byl den, co jste dělali nebo nedělali a zapojte slovíčka (nebo i gramatiku) z vašeho seznamu.
Přečetli jste kapitolu? Shlédli seriál? Řekněte si (nahlas!) krátce o čem to bylo a co/jak se vám líbilo.
Nastavte si upomínku na vhodnou dobu, nebo si dejte lepík do koupelny – ať si vzpomenete, že to máte udělat.
Nejdřív to jde hůř, časem se to stane běžnou součástí dne.
Závěrem…
To že zaplatíte za nějaký revoluční návod ještě neznamená, že se slovíčka sama objeví v hlavě.
To by musel být spíš ten mikročip. Bez trochy práce to bohužel nepůjde.
Je obecně známo, že učení hravou a zábavnou formou jde ‚samo‚.
I slovíčka se můžeme učit zábavně, jen to pro každého znamená něco jiného.
Hrají-li vaše děti PC hry, ať je hrají v angličtině.
Vzpomínám si na první vydání The Sims, tolik sloves a podstatných jmen vlezlo do hlavy samo a úplně bezbolestně. Až na ta ospalá rána.
Máte-li zájem o konzultaci, napište mi a zavolám vám, probereme vaše možnosti a odladíme způsoby, které jsou pro vás nejvhodnější.
Takový koučink, chcete-li.
Hodně štěstí 🙂